Recenze

Aforismy, které asi neznáte

Vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí vydalo aforismy Patricie Holečkové (1950).  Narodila se na Slovensku, vystudovala vysokou školu výtvarného umění v Krakově a od roku 1982 žije v Čechách. Není to  první její vystoupení, v roce 2004 publikovala blok aforismů v  knižní antologii českého aforismu Nezabolí jazyk od dobrého slova.

 

Jedenáct dílů

   Patricie Holečková uvádí svoji útlou knížku (96 str.) mottem: Aforismus je myšlenka, která je vtipná většinou jen do chvíle, než ji pochopíme…“ Neskrývá, že tím připravuje čtenáře na to, co může očekávat v textu, a přiznává, že knížka vznikala z poznámek, které si zapisuje už třicet let, což je podle mého názoru dostatečně dlouhá doba, aby prokázala, že nejde pouze o chvilkovou zálibu.

Za nejdůležitější považuji, že se autorka „ukočírovala“ co do množství aforismů a tím se vyhnula nebezpečí, že své potenciální čtenáře zahrne takovým množstvím životních pravd, že se v nich přestane orientovat. Moudře je sestavila do jedenáctí částí, každou uvádí aforismem, jenž předznamenává jednu oblast lidského žití. Například: Nehrajte si se slovy! Vezměte si raději zápalky… A hned na následující straně čteme: Polovina lidských činností je zaměřena jen na odstraňování jejich následků… Nesporná paralela.

Mít smysl pro humor

   Patricie Holečková bezesporu patří k lidem, kteří o životě přemýšlejí a hlavně, mají k němu co říci. Nepochybuji, že nepostrádá skromnost, která je schopností hodnotit samu sebe podle stejných kriterií jako ostatní.

   Ne každý aforismus oslovuje. Ne každý člověk je schopen pochopit aforismus, a to nemám na mysli inteligenci. Jsou lidé, kteří se jim vyhýbají, protože tuší, že je v nich skryto něco, co je pro ně nebezpečné, co jim ubližuje. Ale je to jinak.

   Oceňuji odvahu, s níž Patricie Holečková předkládá i aforismy typu: Dobrá předsevzetí se rodí ze špatného svědomí… Za vysoké cíle se schová hromada nízkých činů… Do zadku lezou jen paraziti. Jen ti se dobře cítí v řiti…

O každém aforismu lze pochybovat, ale tohle je přece správné. Jde o to zjistit, jak se vztahuje na naši osobu. A co se sebou musíme udělat, aby nás nedráždil. Pro Patricii Holečkovou rozhodně neplatí: Chválíme často jen z nedostatku odvahy kritizovat… A troufám si připojit, že autorce neschází ani smysl pro humor, neboť její aforismy svědčí o tom, že je schopna vidět sama sebe i očima druhých. Cituji: Géniové jsou vždycky nedoceněni. To známe všichni z vlastní zkušenosti.

                                                                               MILAN DUŠEK

 Orlické noviny, 24.září 2005